Dánsko oznamuje postupné ukončení používání Microsoft Office a Windows ve prospěch LibreOffice a Linuxu

Kombinace bezpečnostních, ekonomických, politických a společenských imperativů je hnací silou snahy EU o digitální suverenitu. Vedoucí představitelé EU se snaží snížit závislost Evropy na zahraničních poskytovatelích technologií, zejména ze Spojených států, a prosadit větší kontrolu nad její digitální infrastrukturou, daty a technologickou budoucností.

Proč? Protože se obávají o to, kdo kontroluje evropská data, kdo stanovuje pravidla a kdo může v době geopolitického napětí potenciálně zablokovat přístup k základním službám.  

Například poté, co Mezinárodní trestní soud (ICC) se sídlem v EU vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua  a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallana za válečné zločiny, prezident Donald Trump vydal sankce vůči ICC . Toto nařízení údajně  podle zpráv vedlo společnost Microsoft k tomu, že hlavnímu žalobci ICC Karimu Chánovi zablokovala přístup k jeho e-mailovým účtům . 

Stalo se tak poté, co předseda představenstva a hlavní právní zástupce společnosti Microsoft Brad Smith slíbil, že společnost bude stát za svými zákazníky z EU i proti politickému tlaku . Smith však nedávno podle serveru Politico prohlásil, že Microsoft se „žádným způsobem nepodílel na ukončení služeb pro Mezinárodní trestní soud“. Na dotaz Microsoft dále nevysvětlil, jak k odpojení e-mailů došlo.  

Ať už Microsoft v reakci na Trumpův příkaz omezil služby pro nějakou organizaci, obavy, že by tak v budoucnu mohl učinit, přetrvávají. Ještě předtím, než dánská vláda oznámila svůj krok, největší dánská města, Kodaň a Aarhus, již oznámily plány na postupné ukončení softwaru a cloudových služeb společnosti Microsoft. Jak řekl Henrik Appel Espersen, předseda kodaňského auditního výboru, který tento krok vedl: „ Pokud najednou nebudeme moci posílat e-maily nebo komunikovat interně kvůli politickým důsledkům, je to obrovský problém.“ 

Dánové se obávají zejména Trumpovy politiky a toho, že by politická rozhodnutí USA mohla ohrozit veřejné IT služby. Koneckonců, Grónsko, o kterém Trump mnohokrát prohlásil, že ho chce jednostranně převzít, je dánské území. 

Dánský ministr pro mimořádné situace Torsten Schack Pedersen varoval dánské společnosti a agentury, aby snížily závislost na cloudových službách se sídlem v USA. „Doporučujeme , aby společnosti a úřady vytvořily plány ukončení používání například cloudových služeb a aby také zajistily, že budou mít silné vlastnictví nad daty.“ 

Dánsko není jedinou zemí EU, která má vážné pochybnosti o pokračování spolupráce s americkými technologickými giganty. Bart Groothuis, nizozemský poslanec Evropského parlamentu, nedávno prohlásil, že EU „by se měla zaměřit na evropský cloud“, protože „Evropa má s americkým cloudem ‚problém‘“.

Nejde ale jen o politiku. Rozhodující roli sehrály i finanční otázky.  Náklady na software od Microsoftu v Kodani prudce vzrostly z 313 milionů korun v roce 2018 na 538 milionů korun – zhruba 53 milionů dolarů v roce 2023, což představuje nárůst o 72 % za pouhých pět let. 

Přesto nikdo neočekává, že přechod bude snadný. Přechod z Azure, Office a Windows na cloudový systém třetí strany se sídlem v EU, jako je NextCloud, LibreOffice a Linux, bude vyžadovat čas a úsilí. 

Ani ne všichni věří v přechod na software s otevřeným zdrojovým kódem. Mette Harbo, ředitelka IT v regionu Hlavního města Dánska, si myslí, že je nemožné, aby se Dánsko vzdalo softwaru od Microsoftu nebo dosáhlo digitální suverenity. 

Přesto, jak řekl David Heinemeier Hansson (DHH), Dán, vynálezce  Ruby on Rails  a spolumajitel softwarové společnosti 37Signals : „Dánsko je jednou z nejvíce digitalizovaných zemí na světě. Je také jednou z nejvíce závislých na Microsoftu. Microsoft je ve skutečnosti zdaleka největší závislostí, takže dává dokonalý smysl začít s hledáním digitální suverenity právě zde.“